„Myslela jsem, že už tě nikdy nepotkám, a přesto, když jsem slyšela, že jste si vy dva pořídili teritorium a rozhodli se hrát si na... domov...“ Hvízdla. „To bys dokázala jen ty, Luno.“ Spiklenecky se usmála a já jen obrátila oči v sloup.

Lyrřina medicína chutnala jako spodní strana kamene, který poznal sluneční světlo.

Na jazyku byla hořká a pak se rozpustila – pomalé, vytrvalé teplo se rozlévalo