V okamžiku, kdy mi Ryder otevřel dveře, vrhl jsem se na něj. Dveře se zamkly, přitiskl jsem ho k nim a políbil ho s rodící se naléhavostí, která mi rostla v žaludku už od chvíle, kdy jsem mu dnes z kanceláře napsal.

"Páni, brzdi trochu." Řekl po přerušení polibku o několik vteřin později a zkoumavě se mi zadíval do tváře. Udělal jsem od něj pár kroků dozadu, přerušil oční kontakt a zhluboka se nadechl.

Všechno to bylo tak zdrcující, jednu minutu jsem si namlouval, že mi nezáleží na nikom, stejně jako nikomu nezáleží na mně, a v té další jsem byl donucen si přiznat, že mám někoho rád a přál jsem si, aby to takhle nemuselo skončit. Pomalu jsem vydechl vzduch, který jsem nabral do plic, a podruhé za dnešní večer jsem se s Ryderem setkal pohledem, jelikož si tentokrát stoupl přímo přede mě.

Položil mi ruce na holé bicepsy a trochu je stiskl. Zamrkal jsem na něj a vsakoval do sebe, jak moc pohledný byl. Ryder byl přesně o palec vyšší než mých sto osmdesát centimetrů, tvář a krk mu lemovaly blonďaté kudrny, díky kterým vypadal extra sexy, měl roztomilý, dokonale tvarovaný nos a úsměv tak nádherný, že se mi zatajoval dech v hrdle pokaždé, když to zářivé slunce zaměřil na mou tvář.

Pomalu mě hladil po bicepsech a já ze sebe vyrazil hluboký povzdech. Život je vážně na hovno a nespravedlivý, nikdo mě nemůže přesvědčit o opaku.

"Co je s tebou, Hanku?" zeptal se tiše a jeho oči se hluboce nořily do těch mých, až jsem měl pocit, že v nich může najít povalující se odpovědi. Zamrkal jsem a pak odmítavě zavrtěl hlavou. "Nic se neděje, Rydere."

"Jsi si jistý? Když jsi sem před pár minutami vešel, působilo to vážně divně," zašeptal a já jen pokrčil rameny. Samozřejmě, že navíc ke všemu musí být super všímavý.

"Prostě jsem měl na hovno den v práci, to je všechno," zamumlal jsem, když na mě nepřestával zírat a ve tváři se mu začal rýsovat ustaraný výraz. Položil mi ruku na zátylek, zabořil prsty do ztuhlých svalů a já si tiše zabručel, prohnul krk do strany a přitiskl ho do jeho dlaně.

"Je to něco, co ti v práci řekl táta?" zeptal se a mé srdce vynechalo pár úderů, oči se mi znovu rozevřely a pohlédly na něj. Už jsem mu při různých příležitostech o otci pár věcí řekl a on si zjevně všechno ukládal do paměti.

Zaryl jsem prsty do límce jeho košile a trhl jím k sobě, dokud se naše těla k sobě nepřitiskla, dokud jsem necítil, jak se jeho břišní svaly přes naše různé vrstvy oblečení tisknou k mým, dokud jsem necítil tvrdá stehna tisknoucí se na super tvrdá stehna.

"Nechci si dneska večer povídat, jasné? Chci jen, abys mě šukal, dokud nepřestanu myslet," zamumlal jsem mu proti rtům a cítil jsem, jak se v reakci na můj požadavek uchechtl.

"Vážně?" protáhl, zatímco mi ruce znovu hladily ztuhlé svaly na krku, což mě přimělo na pár vteřin tiše zakňourat a sténat, než jsem odpověděl: "Jo, potřebuju, abys mě tvrdě ošukal, a..." Nestihl jsem dokončit, co jsem říkal, protože mě umlčel pevným polibkem. Jeho ruce stále pracovaly na svalech mého krku, bořily se do těch bolavých míst a rozmasírovávaly je, a já do polibku zasténal, zatímco se mi oči zavřely a můj stisk na límci jeho košile zesílil.

Odtáhl se z polibku a já pomalu otevřel oči, ještě více zesilujíc své sevření jeho košile, zatímco se mu v hloubi očí začala hromadit touha. Sjel rukama po mých pažích dolů, manévroval se mnou, přitlačil mě celou plochou těla na dveře a pevně se ke mně přimáčkl. Vydechl jsem, když se mi do tváře zabořil studený povrch dveří, on přitiskl rty na můj krk a já tiše zasténal, zatlačil zpět proti němu a tlumeně naříkal, když začal sát jedno z bolavých míst, která předtím masíroval.

Zabořil prsty do mých vlasů, strhl mi hlavu dozadu proti svým ramenům a vytáhl z nejhlubší části mého hrdla další sten. "Jsi si jistý, že to je to jediné, co chceš? Abych tě ošukal, dokud nebudeš schopen myslet na to, co tě trápí?" zamumlal mi do krku a já okamžitě přikývl, přičemž jsem potlačil vzdech, když mě do strany krku kousl.

"Jo, to je to, co chci." Vykoktal jsem odpověď, zatímco jsem se bez úspěchu snažil zastavit zběsilý tlukot svého srdce.

"Tak to taky dostaneš," zašeptal mi do ucha a já zavřel oči, když mi do úst nasál ušní lalůček. "Budu tě šukat tak tvrdě, tak tvrdě a dobře, dokud nebudeš úplně vláčný."

Znovu zatahal za mé vlasy a já hlasitě zasténal, s pocitem, že mi snad exploduje hlava ve chvíli, kdy mi horkým dechem dýchl do ucha a mé smysly se tvrdě roztočily. "Dokud nebudeš schopen myslet, dokud tě naprosto neopustí schopnost tvořit slova a nenechá ti jinou možnost, než se mnou komunikovat vydáváním těch tvých prasáckých zvuků, těch zvuků, které mě přivádějí k naprostému šílenství."

Ztěžka jsem oddechoval, hruď se mi zvedala a oči jsem měl pevně semknuté. Bylo tam něco, co Ryder uměl dělat se svými slovy, způsob, jakým je tak dokonale spřádal, způsob, jakým mluvil, kdykoli jsme se chystali mít sex, jak mi v hlavě živě vykresloval sprosté věci, věci, které mi dokonale pletly hlavu a během pár vteřin mě nezdravě vzrušovaly. Nemusel pro to ani dělat tolik věcí, stačilo jen, aby mi ta sprostá ujištění zašeptal do ucha, a můj pták byl v další vteřině tvrdý jako kámen, máčel mi boxerky precumem a byl připravený během minuty explodovat.