Hankův pohled

„Takže, chtěl jsem ti dát vědět, že jsme ty smlouvy nakonec bez tebe nepodepsali,“ začal mluvit a já cítil, jak ze mě v prudkém nádechu a výdechu opadá neviditelný stres. Zatímco jsem v duchu tančil radostí, bylo mi jasné, že když jsem mu řekl, ať ty smlouvy s Prestonem klidně podepíše sám, mluvil ze mě vztek. Měl jsem obavy a přemýšlel jsem o tom, jestli mě skutečně odepíše a dosadí