Hankův pohled

„Cože?“ zeptal jsem se tichým hlasem, protože se mi najednou zdálo, že jsem to, co řekl, neslyšel jasně. Slyšel jsem, jak se krátce zasmál, než konečně začal mluvit. „Myslel jsem tím, že nám tu firmu vezmou a my do toho nebudeme mít co mluvit,“ zopakoval a mně okamžitě poklesla čelist.

„Co? Proč?“ vyhrkl jsem a cítil jsem, jak mi srdce začíná bušit o stěny hrudníku a žeber, zatímco s