Hankův pohled

Kousal jsem se do spodního rtu a trochu pohupoval nohama. Cítil jsem, jak mi žilami proudí nervózní energie, a znovu jsem se přistihl, jak už snad posté ten večer naprázdno polykám. Uplynuly už víc než dvě minuty od chvíle, kdy Ryder odešel do kuchyně, kam jsem ho nasměroval, aby mi přinesl vodu, a já tu stále nervózně čekal a v hlavě se mi honily stovky scénářů.

Hluboko uvnitř jsem