Hankův pohled

„Neříkej takové věci,“ ohradil jsem se po pár minutách a snažil se tvářit zamračeně. Nebyl jsem si ale jistý, jestli se mi to daří, protože Ryder vypadal pobaveně, jak na mě hleděl. Ten jeho zatraceně uvolněný výraz mě přiměl si tichounce odfrknout.

„Proč ne? Je to pravda,“ odpověděl a já jsem krátce vydechl. Vnitřnosti se mi znovu zachvěly.

Nakonec jsem ho ignoroval, protože se zdál