Atmosféra uvnitř pohřebního ústavu byla prosycena tichou melancholií, když jsem se vracela dovnitř. Declan mě našel téměř okamžitě a vzal mě za ruku.

„Všechno v pořádku?“ zeptal se a zašeptal mi do ucha.

Vzhlédla jsem k němu, viděla jsem tu únavu v jeho očích a tak strašně jsem ho chtěla od toho všeho odvést. „Jo. A ty?“

„Jakžtakž.“ Rozhlédl se kolem. „Chystají se pohřbít Viviennino tělo.“

Ta slov