Cesta zpátky do bytu s Declanem byla napjatá. Pohled na policisty povalující se u budovy mi hnal mráz po zádech. Když jsme se blížili, neodpustili si rýpance.

„No ne, copak to tu máme, hrdličky se nám vracejí,“ ušklíbl se jeden z nich se zlomyslným úšklebkem na tváři. Cítila jsem, jak z Declana sálá vztek, ale pevněji jsem mu stiskla ruku a mlčky ho nutila, aby si jejich provokací nevšímal.

„Prost