Damonův pohled

Následoval jsem svého drobného druha po schodech dolů, skrz sídlo a pak zadními dveřmi ven. Byl jsem šokován tím, co jsem uviděl, když jsem vyšel ven.

Jakmile jsem vyšel ze dveří, uviděl jsem velké pole napravo plné řad stolů. A všichni moji muži tam seděli a spokojeně jedli.

Povídali si, někteří se při jídle smáli a usmívali.

Stál jsem tam zmatený, nevěděl jsem, co si o tom myslet.