V pondělí ráno vejdu do třídy a všimnu si, že Tyrekova židle je prázdná. Říkám si, že to nemusí hned nic znamenat, ale s tím, co vím o lidech, kterým dluží peníze, se nemůžu zbavit rostoucího pocitu úzkosti.

Sednu si ke Gretti. Ta na židli skoro poskakuje.

„Nikdy neuvěříš, co se stalo,“ řekne.

Ten pocit úzkosti se ve mně změní v naprostou hrůzu.

„Co se stalo?“ zeptám se.

„Tyrek byl napaden,“ řekne