Victor

Zamračeně jsem shlížel na ženu, která se rozvalovala na mé posteli, oblečená jen do spodního prádla.

Proč do prdele se mi tohle neustále děje?

Minulý týden jsem nachytal v kanceláři novou stážistku úplně nahou s roztaženýma nohama na stole jako nějakou levnou nabídku. Dva dny nato jsem byl na schůzce s potenciálním obchodním partnerem, když mi jeho sotva plnoletá dcera začala pod stolem klouzat nohou po noze, mířila přímo na můj rozkrok a házela po mně svůdné pohledy, jako by vůbec tušila, co dělá.

Nutilo mě to k zamyšlení, čím ty mladé ženy v dnešní době krmí, co je nutí být tak strašně zoufalé, aby se mi stůj co stůj dostaly do postele.

No, vlastně jsem se nad tím ani nemusel nijak sáhodlouze zamýšlet. Odpověď už jsem znal.

Můj takzvaný otec.

Ten stařec se mě už roky snažil s někým dát dohromady, od té doby, co mi zemřela žena.

Chápejte mě správně, nebylo to tak, že bych snad stále truchlil. Ta část mého života už byla pryč. A už to byla docela dlouhá doba. Nebylo to důvodem, proč jsem se znovu neoženil.

Pravda byla mnohem prostší, zkrátka jsem neměl zájem. Nezajímaly mě ty zaneřáděné, falešné vztahy, které mi otec plánoval, ani ty nekonečné průvody žen, které mi vnucoval k nohám.

Mám sex? Jasně. Nebyl jsem mnich. Byl jsem člověk. Sem tam, když si to mé tělo vyžádalo, našel jsem si ženu, takovou, která chápala pravidla, a navzájem jsme ukojili své potřeby. Bylo to čisté a prosté. Žádné vázanosti, bylo to vždy bezpečné a vždy šlo o jednorázovou záležitost. Nikdo by tak nenosil dítě, které jsem nikdy nechtěl, ale můj otec tyhle mé metody zrovna dvakrát neuznával. Chtěl něco jiného.

„Ostatní synové svým otcům vnoučata dávají,“ stěžoval si před pár týdny. „Jsem jediný, kdo je nemá. Víš, jak moc žárlím, když vidím své přátele, jak si hrají se svými vnoučaty? Někdy si ze mě kvůli tobě dělají legraci. Je ti už čtyřicet, Victore. Potřebuju vnouče!“

Velmi jasně jsem mu řekl, že o ženy, které mi podstrkuje, nemám nejmenší zájem. Zjevně to ten starý parchant ale špatně pochopil. Zřejmě si myslel, že mám na mysli starší ženy, a tak změnil strategii. Teď mi sem posílal ty mladší, v domnění, že možná nějaké svěžejší tělo mě snad zláká, abych mu dal, co chce.

A tahle žena rozvalená v mé posteli byla naprosto evidentně jedním z jeho rekrutů.

Překřížil jsem si ruce na hrudi a zíral na ni, na čelisti mi tikal sval.

Zatřepetala řasami, otevřela oči a podívala se na mě. Její pohled po mně sklouzl a sjel po mém těle dolů, jako by snad zkoumala kus nějakého masa, jestli je středně propečené. Způsob, jakým mě přejížděla očima, způsobil, že se mi pod kůží rozlilo horko.

Jako vážně? Vybral snad otec tentokrát nějakou šílenkyni? Neměl jsem být náhodou já tím, kdo posoudí, zda splňuje mé standardy, a ne naopak? Ale přesto jsem musel starochovi přiznat určité zásluhy. Zdálo se, že si ten svůj domácí úkol udělal dokonale.

Tahle žena měla tělo, které by dokázalo dohnat k šílenství jakéhokoli muže. Štíhlý pas, dlouhé nohy, pevná prsa, jež sotva udržela ta jemná černá krajka. Šedé oči jí jiskřily a plné, hebké rty měla mírně pootevřené. Spodní prádlo se jí dokonale ovíjelo kolem každé křivky.

Zatraceně.

Přistihl jsem sám sebe, že si ji prohlížím, ještě než jsem si to vůbec stihl uvědomit.

"Mám snad... vlhký sen?" zamumlala a rty se jí zkroutily do úsměvu.

Zvedl jsem nad ní obočí. Praštila se snad do hlavy, když sem vtrhla? Byla to přece ona, kdo ležel nahý v mé posteli a snažil se mě svést, a byla to ona, kdo se tu choval, jako by to byla jen nějaká fantazie?

Hrubě jsem si prohrábl vlasy a zamumlal si pod fousy: „Sakra, dneska večer na tohle fakt nemám trpělivost.“

Otočil jsem se a chystal se přejít k pultíku, kde jsem měl odložený telefon.

Tohle byl prostě omyl. Další průšvih, do kterého jsem nechtěl být vtažen.

Vteřiny mě dělily od toho, abych zavolal svému asistentovi a řekl mu, ať tenhle nepořádek přijde uklidit a vyhodí ji, mohl by s ní vyřídit i jakoukoli platbu, co jí můj otec pravděpodobně slíbil, ale než jsem se stačil k telefonu dostat, ucítil jsem, jak se jí ruce ovinuly kolem mého pasu. Při tom náhlém doteku jsem úplně ztuhl.

„Ne, prosím, nechoďte,“ zašeptala. „Prosím... neopouštějte mě taky. Tohle je jen sen, že ano? Je to jenom sen. Ani nevíte, jak zbytečně bych se cítila, kdyby se mnou nechtěl mít nic společného ani muž v mém snu.“

Lhostejně jsem se na ni podíval dolů. Klečela na posteli, tvář měla přitisknutou k mému břichu a rukama mě pevně svírala kolem pasu. Z tohohle úhlu měla obličej v jedné rovině s mými boky, nebezpečně blízko místu, kde mi na těle jen tak tak držel ručník.

Její horký dech se otřel o mou kůži a projel mnou naprosto nečekaný záblesk.

"Nejsem snad dost přitažlivá?" Odtáhla se jen o malý kousíček, dost na to, abych jí viděl do obličeje. Její šedé oči byly skelné a napůl přivřené, když začala mluvit. "Proč mi nikdo nedokáže správně udělat dobře? Je mi třiadvacet..." zamumlala, téměř jako by se za to styděla. "A ještě nikdy... mě žádný chlap neuspokojil. Vlastně jsem se ještě nikdy... neudělala. Ten hajzl byl můj první, ale ani jedinkrát mě nedokázal uspokojit."

Skousla si rty a prsty sáhla po ručníku kolem mých boků. Pomalu ho stáhla dolů a odhalila tak ze mě ještě víc. "I kdyby to měl být jenom sen," zašeptala a hlas měla chraplavý touhou, "beru to. Potřebuju prostě zjistit, jaké to je zažít to pravé potěšení."

Pohled mi ztemněl. Nevěděl jsem, co bylo překvapivější, jestli její slova, nebo fakt, že navzdory veškeré mé frustraci, navzdory každé logické části mé mysli, která na mě křičela, abych přestal, mi už začínal tvrdnout.

Kurva.