Elara

Květiny v Kaelenových rukách jako by vadly pod jeho pevným sevřením, jak tam stojí nehybně ve dveřích a očima těká mezi Caiusem a mnou. Žaludek se mi svírá, když vidím, jak zatíná čelisti. Žárlí.

„Co tu sakra děláš s mou družkou, Caiusi?“ Kaelenův hlas není o nic víc než zavrčení.

„Kaelene—“ začnu, ale Caius mě přeruší.

„Sedni si, Kaelene,“ řekne klidně Caius a pokyne k prázdné židli vedle n