Elara

Slaný vánek mi šlehá do vlasů, zatímco Kaelen nese Kiana na ramenou po promenádě. Kian nadšeně piští, jednou ručičkou se drží Kaelenových vlasů a druhou ukazuje na všechno možné – na racky, krásné mraky, někoho, kdo prochází kolem s cukrovou vatou.

Pocit viny mě hryže o to víc, když je vidím takhle spolu.

Chci Kaelenovi říct všechno. O tom, že jsem Vanderová. O tom, že jsem vlkodlak. O téhle