Elara

„Vana?“ navrhne Kaelen, jakmile osamíme v jeho – našem – pokoji.

Přikývnu a Kaelen přejde do přilehlé koupelny. O chvíli později slyším téct vodu, jak napouští nadměrně velkou vanu.

Když vejdu za ním, zrovna přidává do kouřící vody koupelový olej a vzduch se plní vůní levandule. Otočí se ke mně a oči mu ztmavnou, když mě uvidí, jak tam stojím.

„Smím?“ zeptá se a ukáže na mou košili.

Místo od