Kov ji políbil znovu. Tentokrát pomalu. Pak jí opět vklouzl jazykem do úst a hladil ji tam tak dlouho, dokud se nepřizpůsobila jeho pohybům. Tentokrát se její jazyk synchronizoval s jeho rytmem.

„Tak je to ono, mnohem lepší,“ zašeptal Kov proti jejím rtům a pokračoval v líbání. Její rty byly měkké a její ústa chutnala sladce. Mohl by ji líbat celou noc. Zdálo se, že si to začíná pomalu užívat. Její tělo už nebylo tak napjaté jako předtím.

„Vidíš? Teď už víš, jak se líbat po francouzsku. Jaké to bylo?“ zeptal se.

„Bylo… bylo to hezké,“ řekla tiše a odvrátila tvář.

Kov byl jejím přiznáním překvapen. Páni, tahle holka je vážně nevinná, pomyslel si.

Kov přejížděl prsty po jejím těle. „Jsi sexy, ale cítím ti žebra, musíš víc jíst,“ ušklíbl se a hravě ji do žeber šťouchl.

„Nechte toho! To lechtá!“ vykřikla a odstrčila jeho ruku. V koutku úst se jí téměř objevil úsměv, ale hned ho potlačila.

Kov se zasmál a pokračoval v hlazení jejího těla. Rukou sjel k jejímu prsu a pevně ho stiskl, až sebou trhla. Poté sjel rukou dolů k jejímu rozkroku a prstem přejel přes spodní prádlo. Ušklíbl se, když ucítil, jak se zachvěla.

„Líbí se ti, když se tě tam dotýkám? Je to příjemné?“ zeptal se.

„Ne… já nevím…“ řekla. Pravda však byla taková, že se jí to neošklivilo.

„Lžeš. Dobrá věc je, že tvé tělo lhát neumí.“ Kov jí zašeptal do ucha a olízl ho.

„Ugh… nechte toho, je to divné!“ vykřikla.

To bylo to poslední, na co on myslel. Kov byl vzrušený k nepopsání. Chtěl do ní vrazit hned teď, ale nechtěl jí ublížit. Možná je zrůda, ale nebyl úplně bezcitný. S pannou neměl žádné zkušenosti, ale věděl, že musí být jemný a trpělivý.

Trpělivost sice nebyla zrovna jeho silná stránka, ale nechtěl se na ni vrhnout úplně násilím. Chtěl si dát na čas a její tělo před vniknutím trochu uvolnit.

Vsunul prst pod její spodní prádlo a pocítil, jak ztuhla.

„Co… co to děláte…“ začala protestovat a snažila se mu vzít ruku.

„Pst… jen tě svými prsty trochu otevřu. Vsadím se, že tam dole jsi pořádně těsná,“ zašeptal. Byla už trochu vlhká, tak jí vsunul prst do vchodu. Tiše zasténala, jak se jeho prst pohyboval dovnitř a ven. Náhle ho vytáhl a vložil dva prsty, protože na jeho penis byla stále příliš těsná.

„Ahh… ne!“ zakňučela.

„Promiň, musím tě uvolnit rychleji, protože se chystám vybuchnout. Budu přidávat další prsty, dokud nebudeš mokrá a připravená,“ řekl hlubokým, chraplavým hlasem.

Sledoval její tvář, jak do ní vnikal prsty. Její obličej měl sytě rudý odstín a oči měla skelné. Vypadala, jako by se ze všech sil snažila nesténat nahlas.

„Tohle se mi nelíbí,“ zasténala.

„Nelíbí? Tvůj obličej vypadá, jako by ses každou chvíli měla udělat,“ zašeptal ochraptěle.

„Mýlíte se! Ahh!“ už nedokázala udržet své sténání, když pocítila, jak v ní praská bublina. Tělo se jí třáslo, jak vyvrcholila na jeho prstech.

Elara odvrátila tvář se zrudlým obličejem a slzami v očích, jako by se styděla za to, že je jí za těchto okolností dobře.

„Tak jo, předehry bylo dost. Teď je řada na mně, abych si užil. Musím do tebe strčit svého ptáka,“ řekl a posadil se. Svlékl si košili.

„Doufám, že jsi připravená stát se ženou, princezno,“ jeho rty se zkřivily do zlého úsměvu.

Elara se i přes svou situaci začervenala. Nechtěla si to přiznat, ale jeho tvrdý a svalnatý hrudník a břišáky ji vyvedly z míry. Hruď i ramena měl pokryté tetováním, o kterém netušila, že se jí líbí. Celý život ji otec schovával a neviděla muže, kteří by byli takto stavění. Zvláště ne muže jako Kov. Aspoň ne v reálném životě. Byl to pravděpodobně přesně ten typ muže, před kterým ji otec skrýval. Ale teď ji nakonec jednomu takovému prodal. Jak ironické.

Myslela na to, že bude křičet, nadávat a škrábat Kovarovi Volkovovi tvář, když poprvé navrhl, že si z ní udělá sexuální hračku. Ale věděla, že to nemá smysl. Stejně si s ní udělá, co bude chtít, bez ohledu na její protesty. K čemu by to vůbec bylo? Otec ji dobrovolně zastavil tomuhle děsivému muži, takže teď musela plnit jeho rozkazy.

Její hněv směřoval hlavně k otci. Jak mohl tak snadno přistoupit na Kovovy podmínky? Měl ji přece chránit vlastním životem! Copak nemohl najít jiný způsob, jak se s Kovem vyrovnat?

To byl ten důvod, proč se s osudem smířila. Musela se donutit k souhlasu, že se s Kovem vyspí, ale jak tu před ním ležela, úplně nahá a vystavená jeho pohledu, byla k smrti vyděšená.

Buď se nechá tímhle bezcitným mužem zavraždit, nebo mu odevzdá své tělo. Zvolila to druhé. Čekala, že ji Kov hodí na postel a vezme si její panenství tím nejbolestivějším možným způsobem, ale on byl překvapivě jemný. Co měl za lubem? Byl to jen klid před bouří?

„Ty mi tu neusínáš, že ne?“ promluvil Kov a ona přestala snít s otevřenýma očima. „Protože já s tebou ještě neskončil,“ řekl.

„N… ne… neusínám,“ řekla Elara rychle.

„Myslím, že už jsi tak akorát připravená na to pravé,“ řekl a vytáhl své ztopořené přirození.

„To ne… ani náhodou. Ta věc do mě nepůjde,“ řekla s vytřeštěnýma očima a zírala přímo na něj. „To se tam nevejde.“

„Nebuď směšná. Do jiných žen se vešel. Vejde se i do tebe. Jsi sice trochu těsná, ale mé velikosti se přizpůsobíš,“ řekl Kov ledabyle, jako by o nic nešlo.

„Zapomeňte na to, radši mě prostě rovnou zabijte,“ zakňourala.

Kov si povzdechl. Věděl, že to přijde, ale nehodlal se vzdát.