To jsem mu rovnou mohla říct, že na obloze svítí slunce, protože směrem ke mně ani nemrkl.

Držíc kolem sebe omotané prostěradlo jsem vstala z postele. „Jak jsi mohl? Jak jsi mi to mohl udělat!? Mluvím s tebou, ty úchylnej parchante!“

Vytáhl ze skříně složku a položil ji na stůl.

„Měla by ses osprchovat a jít dolů na snídani. Stydne to.“ Oči měl upřené na složku, jako by byla fascinující víc než mé