VAE

Probudilo mě něco tvrdého, co mi ťukalo o rty.

S očima stále zavřenýma mi uniklo mátožné zasténání, jak jsem se pokoušela od toho vyrušení odvrátit. Co mě to proboha budilo?

„Otevři rty, Vae,“ rozkázal mi jeho hlas, tichý a jemný.

Mlhou pronikl záblesk vzpomínky, který mi připomněl, že jsem v jeho posteli, i když jsem tam být nechtěla.

Donutila jsem se otevřít oči – nebo jsem se o to aspoň pok