U postele stála zdravotní sestra se složkou v ruce. Když se trochu pootočila, neúmyslně mi odhalila Viviinu tvář.

Žena přede mnou se sotva podobala té, kterou jsem odjakživa znala.

Její pleť byla bez barvy, zalitá chorobnou bledostí. Pod očima se jí držely zlověstné rudé stíny.

K zápěstím měla připojených několik hadiček.

Oči se jí rozzářily a zablesklo v nich přesvědčení v ten moment, co mě spatř