Kapitola 3 Jsem snad snadný terč?
Poté, co se Serena nastěhovala do svého nového domova, si vše poklidila.
Pak se posadila a hluboce se zamyslela, snažíc se vybavit si, co se v tuhle přesnou chvíli dělo v jejím minulém životě.
Právě teď ji na celém internetu vláčeli blátem a ona byla stále členkou dívčí skupiny AURA.
Vztahy s ostatními členkami byly dost špatné. Navzdory tomu jim Serena nikdy nic neudělala. Ostatní holky se proti ní prostě bezdůvodně spikly.
Poté, co ty čtyři ochutnaly úspěch díky tomu, že na Serenu dvakrát naházely špínu, se to jen zhoršovalo.
Na tom všem samozřejmě měla podíl i Serenina agentura a její manažerka.
V minulém životě Serena navrhla, že z AURY odejde, ale oni ji odmítli pustit.
Táhlo se to až do dalšího roku, kdy vypukl obrovský skandál. Teprve tehdy se jí konečně podařilo osvobodit.
Ale tentokrát Serena nehodlala těm pijavicím dovolit, aby ji dál vysávaly. První věcí na jejím seznamu bylo opustit skupinu a nadobro ukončit smlouvu s agenturou.
S tou myšlenkou Serena zavolala právníkovi, který byl přítelem její matky, a domluvila si schůzku.
*****
Ten večer Serena proklouzla do restaurace v kšiltovce a s rouškou na tváři.
I když ji na internetu všichni nenáviděli, byla stále dost slavná. Přitahovala k sobě obrovskou pozornost.
Koneckonců, i špatná pověst způsobila, že mnoho lidí znalo její jméno.
O několik minut později vstoupil do soukromého salónku elegantní muž středního věku s důstojným vystupováním.
Serena se s úsměvem postavila a muže pozdravila. „Pane Adlere, to už je doba.“
Muž jménem Martin Adler na ni vřele pohlédl. „To tedy ano.“
Neptal se, jak se má. Showbyznys moc nesledoval. Poté, co mu Serena zavolala a domluvila si schůzku, vytušil, že nejspíš potřebuje jeho pomoc, a tak si trochu zapátral.
To, co zjistil, ho naprosto zaskočilo. Nečekal, že Serenina online pověst bude v takových troskách.
Když viděl důvody, za které ji lidé odsuzovali, zůstal beze slov.
Z toho všeho mu ale bylo jasné, že Serenina agentura je naprosto neprofesionální a že Winslowovi se zachovali nezodpovědně.
Poté, co se posadili, chvíli klábosili o věcech z minulosti.
Pak Serena řekla: „Pane Adlere, chci vás požádat o pomoc s ukončením smlouvy se společností Nova Entertainment.“
Věděla, že takové věci je nejlepší nechat na profesionálech.
Rozhodně nechtěla s těmi lidmi řešit všechna ta dramata osobně.
Martin nebyl překvapený. Odpověděl: „Vzala jsi s sebou tu smlouvu? Nebo máš elektronickou kopii? Nechte mě se na to podívat.“
Kdyby Nova Entertainment dělala svou práci a starala se o její PR, Serenina pověst by nebyla tak zničená.
Martin usoudil, že přerušit styky s takovou firmou bude nejspíš to nejlepší.
Serena vytáhla smlouvu z kabelky a podala mu ji. „Mám ji tady.“
Martin si smlouvu pečlivě pročetl a pak ji začal se Serenou probírat.
Sereně zbýval do konce smlouvy s Nova Entertainment ještě rok, a pokud by chtěla odejít dříve, musela by zaplatit smluvní pokutu ve výši tří milionů dolarů.
Serena ale měla důkazy, že Nova Entertainment neplnila své sliby, takže Martin řekl, že to použije k vyjednání nižší pokuty.
Když s tím skončili, Serena vytáhla smlouvu o majetkovém podílu.
Pokračovala: „Pane Adlere, tohle je podíl, který na mě máma převedla před svou smrtí. Podle smlouvy jsem měla začít dostávat dividendy z firmy, jakmile mi bude osmnáct.“
„Ale od té doby jsem nedostala vůbec nic.“
„Takže chci, abyste mi pomohl právní cestou získat zpět od Winslow Group to, co mi patří.“
„I kdyby to mělo dojít k soudu, nevadí mi to.“
Teď, když s Winslowovými přerušila styky, nenechá je ukrást ani cent, který jí právem patří.
Po smrti matky nikdy nepoužila ani korunu z peněz rodiny Winslowových.
Kromě akciového podílu jí matka investovala do několika fondů, takže každý rok dostávala pěknou sumu peněz.
Její tři bratři to měli samozřejmě nastavené stejně.
Díky těmto příjmům jí otec ani bratři nikdy nedávali žádné kapesné.
Ale pokud šlo o Blair, té dávali stovky tisíc dolarů měsíčně a hradili jí veškeré životní náklady.
Vždycky Blair zahrnovali nejnovějším luxusním oblečením, značkovými kabelkami a šperky.
Co se týče Sereny, jediný čas, kdy od nich dostala dárek, byly její narozeniny.
V minulém životě si Serena těch dárků vážila, ale teď jí na nich nezáleželo. Všechny je nechala ve starém domě.
Pokud jde o ty fondy, které jí matka nechala – jakmile Garrett začal pracovat ve financích, Serena ho nechala, aby se o ně staral.
Teď si je ale hodlala vzít zpět a svěřit je profesionální investiční firmě.
Martin vypadal upřímně překvapeně. Zeptal se: „Mluvila jsi o tom někdy s tátou nebo s Donovanem? Oni ti vážně nevypláceli žádné dividendy?“
Kdyby ano, Serena by nejspíš o právní cestě ani neuvažovala.
Serena se trpce usmála. „Včera jsem s celou rodinou Winslowových přerušila styky.“
„Takže odteď budu všechno, co se jich týká, brát čistě obchodně.“
Martin se zamračil, ve tváři se mu zračily obavy. „Opravdu ti provedli něco tak zlého?“
Jinak, proč by to muselo zajít tak daleko, že bys s nimi přerušila veškerý kontakt?
Serena nehodlala pro Winslowovy hledat výmluvy.
Odevzdaně si povzdychla. „Jim stačí, že mají jednu dceru a sestru. Já jsem jen... ta navíc.“
Martin byl dlouholetým přítelem její matky. I když byl profesí právník, pocházel ze staré bohaté rodiny.
Takže kromě toho, že skutečně potřebovala jeho pomoc, Serena také chtěla, aby se skrze něj rozkřiklo, že s Winslowovými skoncovala. Chtěla, aby se to dozvěděli všichni v jejich vyšších kruzích.
Důvod byl prostý. Protežování Blair ze strany Winslowových bylo naprosto přes čáru.
V minulém životě si Serena něco uvědomila. Pokud lidé neměli k Blair blízko, nebudou ji automaticky bránit ani se slepě stavět na její stranu.
A jakmile si Serena od Blair a jejího okolí udržela odstup, lidé kolem ní se k ní přestali chovat jako k vyvrhelovi.
Martinovi po těch slovech začaly v hlavě šrotovat myšlenky.
Pomyslel si na všechno to drama, co četl na internetu.
Adoptivní dcera Winslowových byla nazývána jejich princezničkou, zatímco Serena, skutečná dědička, byla obviňována z podvodu. Bylo to prostě absurdní.
I kdyby Blair vážně milovali, nebo jen hráli divadlo, bylo přes čáru dělat z ní královnu a Serenu odsunout na vedlejší kolej.
Už jen tohle stačilo, aby si o Winslowových přestal myslet cokoli dobrého.
Podíval se na Serenu s trochou soucitu v očích. „I o tohle se postarám.“
„Děkuji za pomoc, pane Adlere,“ řekla Serena.
Serena se na chvíli zamyslela a pak dodala: „Nemusíte to držet v tajnosti, pane Adlere. Vlastně chci, aby se rozneslo, že jsem s Winslowovými skoncovala.“
Nejenže nechtěla, aby se o tom mlčelo, ale chtěla, aby se na tom dramatu všichni z jejich kruhů pěkně smlsli.
Martin byl bystrý. Okamžitě pochopil a přikývl. „Dobře, rozumím.“
Ještě chvíli si povídali a pak vyrazili ven.
*****
Když se Martin vrátil domů, všechno vyprávěl své ženě – jak ho Serena požádala o pomoc i to, jak se rozešla s Winslowovými.
Jeho žena bývala Sereniny matce velmi blízká.
Poté, co si vyslechla celý příběh, šla sama na internet, aby prozkoumala to drama, a nemohla si pomoct, aby Winslowovy neoznačila za naprosté mozkové atlety.
Okamžitě poznala, že ta nová manželka, kterou si Arthur Winslow přivedl, i ta adoptivní dcera Blair, jsou obě pěkná kvítka.
Poté si postěžovala své rodině a svému blízkému okruhu dam z vyšší společnosti a brzy se ten příběh začal šířit dál.
Než se o tom Winslowovi dozvěděli, už měli nálepku směšně zaujatých a pomatených lidí.
Na vysvětlování nebo nápravu už bylo příliš pozdě.
*****
Mezitím Serena dorazila domů a otevřela síť X, kde uviděla nejsledovanější téma dne.
Blair zveřejnila fotku sebe s bratry Winslowovými a zbytkem rodiny po včerejším večírku. Její úsměv byl naprosto zářivý.
K fotce napsala: [S vámi mám pocit, že mi patří celý svět. Díky vaší lásce a péči jsem upřímně ta nejšťastnější holka na světě.]
Komentáře byly plné nadšení nad tím, jaké má Blair štěstí a jak jsou dokonalá rodina.
Mezi nimi se ale objevila i spousta uštěpačných poznámek mířených na Serenu.
Jedna z hereckých kamarádek Blair dokonce Serenu zmínila a napsala: [Takhle vypadá skutečná rodina. Přestaň se jim vnucovat do života.]
Nebylo to tak, že by se ta herečka Blair skutečně zastávala.
Jen se chtěla svézt na vlně její slávy, protože Blair měla konexe na všechny ty vlivné lidi.
A protože Serenu na internetu všichni šikanovali a její agentura ani manažerka ji nebránili, té herečce bylo úplně jedno, že Serenu urazí.
Navíc si tím u fanoušků Blair a haterů Sereny mohla šplhnout jako někdo, kdo se nebojí říct pravdu. Byla to pro ni jasná výhra.
Serena se tiše zasmála, když uviděla příspěvek, ve kterém ji označili.
„Všichni se chtějí svézt na můj úkor, aby na sebe upoutali pozornost?“ pomyslela si. „Vážně si myslí, že jsem tak snadný terč?“
Protože na ni lidé kvůli Blair útočili, Serena už nehodlala hrát hodnou holku.
Bylo to dokonalé načasování. Právě když potřebovala cíl, někdo jí ho naservíroval.
Serena okamžitě vypálila na X dva příspěvky a v jednom z nich přímo odpověděla oné herečce, kterou v něm označila.
Podle očekávání její příspěvek vystřelil na vrchol žebříčku trendů během okamžiku.
Byla v podstatě magnetem na nenávist. Všichni ji neustále sledovali.
Stačila sebemenší drobnost, kterou udělala, a lidé se toho chytili a začali do ní pálit ze všech stran.
Na internetu nikdo nečekal, že Serena najednou takhle přitvrdí a vypustí takový příspěvek.
Její odpůrci, placení trollové i všichni milovníci drbů zůstali jako opaření.