Sienna pocítila mráz po zádech, když viděla, jak na ni ta brunetka od baru zírá pohledem ostrým jako laser. Věděla, že kdyby pohledy mohly zabíjet, byla by už dávno po smrti.

Bezděky se přitiskla blíž k Harrisonovi, svému „převozníkovi“, který ji před chvílí dotáhl doprostřed malého tanečního parketu.

Jo! K jejímu úžasu se ten její „vyvolený“ ukázal jako nečekaně „přístupný“.

„Neboj se, zlatíčko. Mám tě,“ slyšela Harrisona říct a pocítila jeho svalnaté paže obemknuté kolem pasu. „Medúza ti neublíží. Pojďme se uvolnit a zatančit si.“

Sienna se začala pohybovat do pomalého rytmu, a když vzhlédla k Harrisonovi, teprve teď si pořádně všimla jeho krásných, světle hnědých očí. Nasucho polkla a studovala jeho mužné rysy; ostře řezanou čelist, tvar jeho dlouhého nosu a způsob, jakým se mu pohnul ohryzek, když polkl.

„Kdo vypadá takhle sexy i při polykání?“ stěžovala si v duchu.

Všechno na tom muži do sebe zapadalo, včetně jeho smyslného úsměvu a havraních vlasů.

Právě když se jím kochala, okamžitě se vzpamatovala a odkašlala si. Zeptala se: „Takže, co se to děje mezi tebou a... Medúzou?“

Usmál se, zjevně pobaven tím, jak rychle to pochopila, a Sienně se to líbilo.

„Ehm... Ta holka je Vivian Rothová. Moje babička mi s ní na téhle plavbě zřejmě domluvila dvoutýdenní rande, aniž bych o tom věděl. Řekla mi, že se potkám s investorem a zároveň si užiju povinný odpočinek a relaxaci,“ prozradil Harrison, zavrtěl hlavou a pak se té představě ušklíbl. „Dokážeš si to představit? Být s ní zavřený dva týdny? To se nestane. Ne, když mám vlastní vůli.“

„Oooo.“ Sienniny rty vytvořily dokonalé kolečko a pak dodala: „Tak proto jsi mě tak bleskově pojal za manželku.“

Před chvílí ji Harrison prohlásil za svou tajnou manželku, což Vivian, tu brunetku, naprosto vytočilo.

„Ano,“ odpověděl Harrison, vzal ji za ruku a nechal ji udělat piruetu, zatímco dál tančili. „A omlouvám se za ten polibek. Muselo to být přesvědčivé, víš.“

„Aha, no jo. Mě to teda přesvědčilo.“ Nemohla si pomoct a vzpomněla si na tu intenzitu, kterou cítila během toho nečekaného polibku.

Když se Sienna vrátila do jeho náruče, dodal: „Doufám, že ti to nevadí, protože mně rozhodně nevadí... vyhrát manželku, jako jsi ty. Ještě jednou díky, že jsi mě tam zachránila.“

„Mohla jsem ti dát facku,“ poznamenala.

„Mohla, ale neudělala jsi to. Kromě toho, ty jsi začala se mnou. Já? Já byl jen ochotná oběť,“ odpověděl a mrkl na ni.

To byla pravda. Původně chtěla jen najít někoho, kdo by jí dělal společnost v jejím sklíčeném stavu, ale nečekala hned polibek.

„Ochotná, říkáš? To je slabé slovo,“ odfrkla si. „Musím tě ale zklamat, tvoje jméno později vykřikovat nebudu.“

Harrison se jen zasmál a ukázal důlek v pravé tváři. „Jen jsem tě škádlil.“

„Ach jo. S tím důlkem vypadá ještě líp!“ pozorovala ho tiše.

Sienna se ohlédla po rozzuřené Vivian, která do nich stále zabodávala pohledy, a zeptala se: „Co je s ní špatně? Vždyť je krásná a sexy.“

„Prostě se mi nelíbí a hlavně se mi nelíbí, že mi ji babička dohodila.“ Harrison přitáhl Siennu blíž ke kapele, a když hudba přešla do romantické melodie, řekl: „Kromě toho, brunetky mě neberou. Jsem spíš na blondýnky s dlouhými vlnitými vlasy, roztomilou tváří, krásnýma modrýma očima, v elegantních červených šatech a...“ Na vteřinu se odmlčel, podíval se dolů a dodal: „A obdařené plným dekoltem.“

Sienně znovu spadla brada. Pokusila se z Harrisonova sevření vymanit, ale držel ji příliš pevně. Varovala ho: „Nebuď takový úchyl, nebo se nechám rozvést.“

Harrison se jejím slovům jen zasmál a ona se uvolnila. Její instinkty kupodivu nebily na poplach a s tím mužem se cítila příjemně.

„Líbíš se mi... Nech mě hádat, jmenuješ se Nádherná?“ vyzvídal Harrison.

Když viděl, jak Sienna vrtí hlavou a pobaveně se usmívá, pokračoval: „Ne? Tak to se musíš jmenovat Katniss... protože ve mně vyvoláváš povstání... v mém kraji.“

V tu chvíli se Sienna rozesmála. Zakryla si ústa a přiznala: „Jsi vtipný. Podle toho obleku od Armaniho a toho, jak vystupuješ, bych to do tebe nikdy neřekla.“

„Vážně, zlatíčko. Jak se jmenuješ?“ zeptal se Harrison znovu a s úsměvem se zadíval Sienně hlouběji do jejích elektrizujících modrých očí.

Sienna si ho na okamžik prohlížela. Po chvíli uvažování si povzdechla a odpověděla: „Sienna. Tak se jmenuju.“

„A nějaké příjmení, Sienno?“ vyzvídal Harrison dál.

„Jen Sienna,“ odvětila.

„Ehm... Dobře, jen Sienno. Tak co je s tebou? Kde máš... přítele? Nerad bych, aby mě načapal nějaký žárlivý milenec,“ sondoval Harrison.

„Nemám přítele,“ prozradila Sienna a při vzpomínce na Daltona a Tessu se zamračila. „Vlastně mám čerstvě zlomené srdce. Proto jsem odjela do Evropy a rozhodla se pro tuhle dvoutýdenní plavbu. Vždycky jsem na takovou chtěla jet a tohle byl jeden z výletů, který jsme s mým...“

Její tón se změnil z neutrálního na zatrpklý, když dodala: „Mým takzvaným přítelem plánovali.“

Na chvíli mezi nimi zavládlo ticho, než ho Harrison prolomil. „To mě mrzí. Jeho ztráta, rozhodně... Smutné oči ti nesluší.“ Vysvětlil: „Líp ti bude s tvým manželem, který tě dokáže rozesmát.“

Kdo byl ten manžel? On. Harrison.

To Siennu nakonec donutilo k neovladatelnému úsměvu. Oči se jí zaleskly a řekla: „Jsi neuvěřitelný.“

„Co na to říct, vzala sis toho pravého,“ odpověděl a utáhl sevření kolem jejího pasu.

„Jsi si docela jistý tím, že do té hry na manžele půjdu,“ ohradila se a přitom protočila panenky.

„No, zlatíčko, jistě tě potěší, že jsem docela dobrá partie.“ Harrison upřel pohled do Sienniných očí a zeptal se: „Už si získávám tvoje srdce?“

„Cítím se s tebou dobře, to jo, ale nebuď moc namyšlený. Pořád si to můžu rozmyslet a podat žádost o rozvod,“ odpověděla a znovu se rozesmála.

Sienna a Harrison spolu tančili další půlhodinu, dobírali se a flirtovali. Teprve když viděli Vivian odcházet, Harrison ji pozval, aby v hovoru pokračovali u skleničky na baru.

Po několika sklenicích byli oba zabraní do nejrůznějších debat, které se nemusely nutně týkat jejich soukromí.

„Víš, Sienno, píšu teď knihu a moc by mi pomohlo, kdybys mi s ní poradila,“ zamumlal Harrison zničehonic.

Sienna, jejíž tvář začínala pod vlivem alkoholu rudnout, se zeptala: „Jak ti můžu pomoct? A co je to za knihu?“

Harrison svraštil obočí. Opřel se na sedadle, upil vína a vysvětlil: „Píšu telefonní seznam a kdybych do něj mohl přidat tvoje číslo, můj rukopis by byl hned mnohem přitažlivější –“

Než Harrison stihl pokračovat a přidat další fráze, Sienna se začala hystericky smát. Smála se tak moc, až jí tekly slzy a bolelo ji břicho. Nakonec si jen odfrkla a odpověděla: „Ty jsi hrozný svůdník! Ty tvoje hlášky jsou k popukání!“

„Můžeš mi to mít za zlé? Podívej se na sebe. Vypadáš jako bohyně,“ kontroval Harrison. „Chlap se prostě musí snažit, víš co.“

No, Sienna o sobě tohle už věděla. Proto nedokázala pochopit tu hru, kterou s ní Dalton hrál. Nebyla snad mnohem lepší partie než Tessa?

„Přestaň na to myslet, Sienno,“ pokárala se v duchu. Nemělo smysl hledat odpovědi, Dalton nestál ani za vteřinu jejího přemýšlení. To si dobře uvědomovala.

Usmála se na Harrisona a řekla: „Díky, ty taky nejsi k zahození.“

Harrison si znovu přihnul a zeptal se: „Ale vážně, můžu dostat tvoje číslo? Asi budu potřebovat, aby mě moje žena v příštích dvou týdnech na téhle plavbě zachraňovala... A myslím, že jsem už dokázal, že jsem dobrá společnost. Proč se nedržet spolu? Chci říct, už jsme se přece prohlásili za manžele.“

Sienna se hluboce zamyslela, usmívala se a pozorovala Harrisonovu sportovní tvář. Dopila sklenici vína a odpověděla: „Rozmyslím si to... Když mě budeš rozesmávat dostatečně dlouho, možná ty rozvodové papíry roztrhám.“

„Rád slyším, že rozvod nemáš ve slovníku. Viděl jsem to u svých rodičů. Nikdy neudělám takovou chybu jako můj otec, který toho lituje dodnes.“ Harrison mrkl a dodal: „Slibuju, že tě budu rozesmávat, dokud nás smrt nerozdělí.“

„Haha! Už teď tě mám docela ráda!“ odpověděla Sienna a pozvedla sklenici k přípitku.

Protože se Harrisonovi nedařilo ze Sienny vytáhnout víc informací, navrhl: „Hele, já jsem otevřená kniha. Říkal jsem si, že když mi svěříš své jméno, měl bych ti ukázat to své.“

Harrison mírně zaklonil hlavu a navrhl: „Vygoogli si mě. Harrison Sinclair. Můj otec je Richard Sinclair z HSM Lifestyle Media.“

„Vygooglit ho?“ pomyslela si Sienna. „To musí být docela osobnost.“

Snažila se dělat, že ji to moc nezajímá, a pomalu vytáhla telefon, ale jakmile se objevily výsledky vyhledávání, našpulila rty a četla: „Harrison Sinclair, první dědic impéria Sinclairů, se s velkou pravděpodobností stane budoucím prezidentem největší mediální společnosti v Anglii. Ve věku sedmadvaceti let zastává funkci místopředsedy v představenstvu společnosti.“

Sienna pokračovala ve čtení o Harrisonovi a byla překvapená, jak moc byl jeho profesní život na internetu propírán. Porovnávala různé fotky, které tam byly, a v podstatě si potvrdila, že sedí naproti témuž muži. Na konci článku, který četla, poznamenala: „Páni. Ty jsi vážně otevřená kniha.“

Harrison se pohladil po bradě a řekl: „Až na mé soukromé detaily.“

Harrison pro oba objednal další víno a k tomu nějaké jídlo, a pak se zeptal: „Takže... co ty... jen Sienno. Teď už mě znáš a víš, že nejsem sériový vrah. Proč mi o sobě něco nepovíš?“

Sienna se při té otázce zamračila. Pak se kousla do rtu. „Mám mu říct pravdu? Ne. Nechci být jen další prostředek k dosažení nějakého cíle.“

Podívala se na Harrisona a řekla: „Já jsem... jsem prostě nikdo, Harrisone.“