Sienna měla pocit, že jí hlava každou chvíli vybuchne. Pod sebou cítila měkké povlečení a v okolí se vznášela vůně santalového dřeva. Pomalu otevřela oči a uvědomila si, že je v cizím pokoji, a to navíc v obrovském a luxusním.

Ucítila na svém těle vůni vanilkového lusku. Když se posadila, všimla si, že jí košile, kterou má na sobě, volně splývá.

A pak... ten šok.

Byla v cizím oblečení. V mužském oblečení!

Ve zlomku vteřiny Sienna pocítila, jak se jí rozbušilo srdce, a zmocnila se jí panika. Rozhlédla se a začala předpokládat to nejhorší.

„Ááááá!“ zařvala z plic znovu a znovu. „Ááááá!“

O pár vteřin později, zatímco stále hystericky křičela, se ozvalo hlasité bouchání na dveře a vzápětí se rozletěly. Dovnitř vpadl Harrison, polonahý, jen v kalhotách. „Co – co se děje, Sienno? Co se stalo?“

Po několika dalších výkřicích Sienna se slzami v očích odpověděla: „Panebože! Harrisone? Já – já přišla o panenství a ani nevím, jestli to za něco stálo!“

Trvalo několik sekund, než Harrisonovi ta slova došla. „Ježíši, ty jsi mě vyděsila k smrti.“

Dal si obě ruce za hlavu, otočil se na patě a neovladatelně se Siennině situaci smál. „Ty jsi teda číslo, jen Sienno. Opravdu jsi.“

***

„Takže.“ S očima dokořán Sienna usrkla kávu a s úlevou si vydechla. „Nic se mezi námi nestalo?“

„Nic takového se mezi námi nestalo,“ odpověděl Harrison a také pil svůj horký nápoj z druhé strany stolu. Věnoval Sienně úchvatný úsměv a dodal: „Mimochodem, docela se mi ulevilo, že moje žena je stále panna.“

Siennu začaly pálit uši a nemohla si pomoct, jen na něj nevěřícně zírala s otevřenou pusou. Pak ji zavřela, zacukaly jí koutky a varovně řekla: „Nebuď takový úchyl – au.“

Sienna si promnula spánky, jak cítila nastupující bolest hlavy. Zalapala po dechu a zeptala se: „Hm... Tak co se vlastně stalo? Jsi si jistý, že jsi mě nevyužil?“

Harrison zvedl ruku a slíbil: „Přísahám bohu... Nic se mezi námi nestalo.“ Na vteřinu se odmlčel, ušklíbl se, naklonil se k ní a pokračoval: „I když musím říct, že vypadáš docela zklamaně, zlatíčko.“

Bezděky na něj na chvíli upřeně hleděla a v duchu si říkala: „Byla jsem zklamaná?“ Oči jí sklouzly na jeho svalnatý hrudník, který se zrovna napnul, jak si ho prohlížela. „No jo, bije na poplach. Sakra! Ten chlap je umělecké dílo.“

Navzdory šílené bolesti hlavy musela Harrisonovu postavu ocenit.

„Líbí se ti, co vidíš?“ rýpl si Harrison.

„Panebože! To jsem na něj zírala tak dlouho?“ Podívala se jinam a navrhla: „Vezmi si košili, Harrisone!“

Zatímco Harrison odešel do svého pokoje, Sienna se snažila vzpomenout, co se předešlou noc odehrálo. Vzpomínala si, že toho vypila moc a bylo jí špatně. V baru, kde byli, bylo plno lidí a Sienna se chtěla vrátit do svého pokoje.

Vybavila si, jak Harrison nabídl, že ji doprovodí ke kajutě, ale nakonec byla moc opilá na to, aby zvládla tu dlouhou cestu na druhou stranu lodi.

„Proč jsem si sakra rezervovala ekonomickou třídu?“ zasténala.

Jediné, co si pamatovala dál, bylo, jak zvrací v Harrisonově koupelně. Jeho apartmá bylo mnohem blíž k baru, a proto tam oba skončili.

Harrison se vrátil z pokoje už v bílé košili a podal Sienně aspirin. Jako by věděl, na co myslí, vysvětlil: „Potom, co ses u mě v koupelně vyzvracela, ses ptala, jestli můžeš zůstat v mé posteli, protože je prý mnohem pohodlnější než ta tvoje. Byla jsi hodně opilá a já byl vyčerpaný.“

„Upřímně jsem neměl energii hledat tvůj pokoj ve tři ráno, navíc ty ekonomické pokoje jsou od mého apartmá hrozně daleko,“ dodal Harrison. „Bála ses, že tě využiju, tak ses v mém pokoji zamkla.“

Podíval se na její oblečení a řekl: „Já tě nepřevlékal, takže ses do mých věcí musela převléknout sama.“ Mrkl na ni a polichotil jí: „V mé košili ti to sluší... víc než v těch červených šatech.“

Sienna protočila panenky a pak si prohlédla tu obří košili, kterou měla na sobě. Díky bohu, že si pod šaty vzala cyklistické kraťasy, jinak by si Harrison mohl prohlédnout i její spodní prádlo... Alespoň to si myslela, že by udělal.

„A podotýkám, že jsem se nestihl ani umýt. Moc ti děkuju za to, že jsi mě zamkla před mým vlastním pokojem. A pro tvou informaci, ten gauč nebyl ani zdaleka tak pohodlný jako moje královská postel,“ prozradil. „Takže mi něco dlužíš.“

„Ups. Promiň.“ Pokrčila rameny a řekla: „Netušila jsem, že to v sobě mám. Bylo to poprvé, co jsem se opila. A nic ti nedlužím. Měl jsi v posteli krásnou holku. Řekla bych, že jsi dostal víc, než jsi čekal.“

Harrison nad Sienninými slovy nejdřív přimhouřil oči, ale brzy odpověděl: „Zásah.“

Zazvonil zvonek a přerušil jejich chvilku.

„To bude snídaně,“ řekl Harrison a zvedl se ze židle.

***

„Já jsem prostě nikdo. Jsem chudá. Jsem hrozně chudá,“ vykládala Sienna, zatímco s Harrisonem snídali.

„Slyšel jsem tě už napoprvé,“ odpověděl Harrison. „Říkáš to už od včerejší noci.“

„Vážně?“ zeptala se a zamračila se.

Harrison přikývl a odpověděl: „Jo, jako kolovrátek. Jako bys mě chtěla vyděsit tím, jakou máš v peněžence díru.“

Oba několik sekund mlčky jedli, než Harrison znovu promluvil. „Ale neboj se, zlatíčko. Je mi jedno, jestli jsi chudá nebo jestli jsi nikdo.“ Ukázal na ni vidličkou a dodal: „Tahle Sienna – Nikdo se mi líbí.“

„Ano, jsem nikdo... a on řekl, že mu to nevadí.“ Představa, že by se mohla někomu líbit, aniž by byla vnímána jen jako dcera svého otce, jí začínala připadat lákavá. Sienna se na to usmála.

„Takže... kde bydlíš? Tipoval bych tě na Američanku nebo možná Kanaďanku,“ vyzvídal Harrison.

„Američanka. Jsem z Bel – Marlowe City,“ řekla Sienna a rychle změnila své rodné město.

„A čím se živíš?“ zeptal se.

„Ehm.“ Sienna trochu zaváhala. Kousla si do toustu, a když ho spolkla, odpověděla: „Dělám do hudby. Já – chtěla jsem být zpěvačka, ale... Ale nebyla jsem dost dobrá, tak jsem si řekla, že odteď budu jen psát písničky. Doufám, že je prodám za dobrou cenu, nebo možná budu producentka.“

Vzduchem se rozhostilo ticho a Sienna netušila proč. Jako by se Harrisonovi její odpověď nelíbila.

Po chvíli se Harrison zeptal: „Takže nechceš být zpěvačka nebo hvězda? S tím bych ti mohl pomoct.“

„Ne,“ řekla rázně. „Už jsem se rozhodla, o světla ramp nestojím.“

„A jak jsem řekla, já... nejsem v zpívání dobrá,“ dodala. Samozřejmě, před dvěma týdny by její odpověď byla jiná. Díky jejím takzvaným přátelům a příteli změnila názor velmi snadno.

K jejímu překvapení si však všimla, že si Harrison s úlevou oddechl. Slyšela ho zamumlat: „To jsem rád.“

„Nic proti zpěvačkám, herečkám nebo modelkám. Mám kamarádky, které jimi jsou, a vedu zábavní firmu, ale myslím, že bych nechtěl být ženatý s ženou, která by byla pořád na propagačních turné, setkávala se s dalšími supy, kteří pasou po krásných ženách, točila líbací scény, přetvařovala se, aby dostala, co chce, nebo hůř, spala s režiséry či producenty, aby se dostala na vrchol,“ vyhrkl Harrison. V jeho slovech byl cítit hlubší význam.

„Víš, znám lidi, kteří tvrdili, že milují, ale pak své partnery opustili kvůli šanci na slávu,“ dodal a tentokrát mluvil pomalu, jeho hlas zněl hlouběji.

Siennu to zaskočilo. Upřeně se na Harrisona podívala, zatímco jedl. Zeptala se: „Mluvíš z vlastní zkušenosti?“

„Víceméně. Bylo to už dávno. Proto jsem si předsevzal, že si nikdy nezačnu s nikým z branže,“ odpověděl.

Sienna nevěděla proč, ale usmála se a řekla: „Harrisone, jsem ráda, že tě opustila.“

„Teda, chci říct, jsem ráda, že jsi nezadaný.“

„Ne! Chci říct, že si tě nezaslouží!“

Zatvářila se rozpačitě a zamumlala: „Ach jo. Vůbec nevím, co to plácám!“

„Chceš říct, že jsi ráda, že jsem dostal kopačky, abych byl volný a mohl si vzít tebe,“ pohotově doplnil Harrison a ušklíbl se.

„Ano. Ne! Tak jsem to nemyslela!“ ohradila se Sienna a zrudla jako rak. Přestože se to snažila vzít zpět, Harrison už se jejímu přiznání smál.

„Vždyť jsi mě k tomu vyprovokoval!“

„To je v pořádku, zlatíčko.“ Mrkl na ni a dodal: „Já náznaky chápu.“

„Jestli tě to uklidní, jsem rád, že se to stalo a že utekly roky. Teď jsem tady a potkávám ženu, která mě vzrušuje každým svým pohybem,“ dodal Harrison s dalším mrknutím.

„Úchyle!“

„Haha!“