„Romane...“ vydechla jsem, zmatená a vyděšená, ale zároveň naprosto poddajná. Když mě líbal tak jako teď, jako by se mi snažil vtisknout až do morku kostí, podlamovala se mi kolena. Nebyla jsem imunní vůči jeho kouzlu, dokonce ani tady, obklopená hrozbami.

„Pokud zemřeš,“ řekl, „nezvládnu to. Rozumíš? Máš vůbec tušení, co se se mnou stane?“ V jeho očích byla vždy intenzita, ale teď se na mě díval