Čím víc jsme se blížili k večírku, tím víc jsem si přála být kdekoli jinde. Dvojčata kráčela za mnou jako osobní strážci. Když jsme dorazili do přední haly, splynuli jsme s davem mířícím na zadní terasu, která už byla plná lidí. Jakmile jsme vyšli ven, jejich otec si nás všiml a zamířil k nám.

„Cassidy, drahá, jsou tu lidé, se kterými se musíš seznámit.“ Bez ptaní mě chytil za paži a odtáhl mě od