Seraphina – pohled
Ve chvíli, kdy se Viktor odtáhne, upřu pohled na strop a nespouštím ho z něj. Moje tělo se stále třese silou toho, co se právě stalo. Dech mám roztřesený a kůže je mi vlhká potem. Sotva to ale vnímám, protože moje mysl je někde jinde, odloučená a vzdálená.
Věděla jsem, že se to stane. Také jsem věděla, že přesně tohle ode mě očekával. Jen jsem si neuvědomovala, o kolik horší to