Astřin pohled

Když zahnu za poslední roh, chodba se zúží a vzduch zhoustne a ochladne, jako by samotné stěny byly nasáklé stíny. Cestu přede mnou lemují další strážci, jejich zbroj odráží matné světlo pochodní, ale nikdo z nich mě nezastaví. Jejich pohledy mě sledují, když procházím kolem, ale nepozvednou ruku ani neřeknou slovo. Je to, jako by věděli, že jsem se už rozhodla a nic, co by řekli, mě