„Zůstaneš přesně tam, kde jsi, a tak, jak jsi. Zůstaneš stát. Nebudeš hekat, křičet, plakat ani kňučet. V tichosti sneseš to, co si zasloužíš. Rozumíš mým očekáváním?“

Kývne hlavou a jeho slzy dopadají na podlahu. Netuší, jak moc mě to bolí, ale nenašel jsem jiný způsob, jak mu v tomhle pomoci.

Pomalu k němu přistoupím. Vidím, jak se jeho stres zvyšuje, čím jsem blíž. Narovnám jeho schoulené tělo,