(Elara)

Vrávoravě jsem ustoupila a v duchu děkovala, že v ruce nic nedržím, jinak by se to roztříštilo o zem. Narazila jsem do pultu za sebou, dál už jsem couvat nemohla.

Hovor v bistru kolem nás znovu ožil a obsluha se dala opět do pohybu.

Opravdu se mi to zastavení světa jen zdálo?

„Elaro?“ Kaein hlas zněl vzdáleně.

„Musím –“ Hrdlo se mi stáhlo, když jsem se kolem ní protlačila ven zadními dveřm