Pohled Vespery

Slova alfy Varkase mě zasáhla jako blesk, až jsem nahlas zalapala po dechu. Nervózně jsem se uchechtla. „Nejsem si jistá, jestli s vámi zítra ráno můžu odjet. Můj manžel by mi to nikdy nedovolil.“

Aniž by se pohnul z místa, řekl ledově klidným hlasem: „Pak mě tedy neznáte.“

Ústa se mi otevírala a zavírala, připomínala jsem rybu na suchu. Nevěděla jsem, jak na to reagovat, protože js