Clara

V současné době pracuji jako spisovatelka, ale být pannou a zároveň autorkou, která píše erotické příběhy do čtecích aplikací, je těžké. Už teď mám jednu otravnou čtenářku, která si na každé stránce stěžuje, že mé erotické scény nedávají smysl. Nikdy není spokojená!

Sloane Foxx: Panebože. Vy jste ještě nikdy neměla sex? Poprvé to má bolet! Proč ta ženská nekrvácí?!

Sloane Foxx: Autorka je idiot!

Je ta čtenářka normální?

Proč mě nazývá idiotem?

Taky sice možná jsem panna, ale pokud sex bolí, pak ten chlap nemůže být moc zkušený. Sex nemá bolet, ani když je to poprvé – aspoň podle mojí mámy. A pro pořádek, moje máma při svém poprvé nekrvácela. Nestává se to každé a ano, vím to, protože s mámou dělám kvůli inspiraci spoustu rozhovorů.

„Claro?“ zavolá na mě táta zdola. „Už jsi poslala životopis mému šéfovi? Ptá se, jestli máš pořád zájem o letní brigádu v mé firmě, a upřímně mě znervózňuje, že jsi mu ještě neodpověděla. Nestává se každý den, aby se o mou dceru takhle zajímal.“

„Za chvilku ho pošlu, tati!“ křiknu zpátky s očima přilepenýma k obrazovce notebooku.

Moje redaktorka v jedné z mých spisovatelských aplikací očekává, že jí pošlu všechny kapitoly svého erotického, neexkluzivního příběhu, ale hádám, že to můžu udělat později. Nejdřív vyřídím svou žádost o práci v tátově firmě, což je zavedená právnická kancelář přímo v centru města.

Práce tam není zrovna to, co bych si ideálně přála tohle léto dělat, ale potřebuju peníze. Právě jsem odmaturovala a pořád bydlím u rodičů, což je něco, co se musí změnit.

„Asi prostě musím poslat tu zatracenou žádost a doufat, že mě tátův šéf na léto najme jako svou sekretářku…“ zamumlám a přiložím svůj životopis k e-mailu.

Když stisknu tlačítko „Odeslat“, myšlenky mi zabloudí zpět k příběhu, který čeká v mém notebooku. Je to romantická erotika mezi Vivienne, ostře nezávislou ženou s tajemstvím, a Dominicem, zamračeným milionářem s vlastními démony.

Je mezi nimi věkový rozdíl, což mi přijde neuvěřitelně sexy. Hmm, zajímalo by mě, jestli je tátův šéf fešák? Vím jen to, že se jmenuje Declan Kincaid a že kromě toho, že je řídícím partnerem tátovy právnické firmy, je také generálním ředitelem Kincaid Enterprises. A to nezní moc sexy, spíš nudně. Jeho jméno mi evokuje přísné muže středního věku v nudných oblecích. Vsadím se, že má vlasy sčesané dozadu, aby zakryl plešatějící místa.

Hlasitě si povzdechnu a rozhodnu se vyhledat jeho jméno na Facebooku. Měl by být tátovým přítelem, a když najdu profil, který odpovídá jménu, málem se udusím vlastním jazykem.

Sakra! Declan Kincaid, nebo bych měla říct super sexy Declan Kincaid?!

Vůbec není takový, jakého jsem si ho představovala. Jeho profilová fotka odhaluje muže, který ani v nejmenším nepřipomíná toho přísného muže středního věku s pleší, kterého jsem si vysnila v hlavě.

Ne, fotka Declana Kincaida ukazuje muže, který je naprostou „daddy“ fantazií. Má ostře řezanou čelist, pronikavé modré oči a hnědé vlasy, které na jeho věk vypadají až příliš nadýchaně. Jeho úsměv je uličnický, jako by o sobě věděl, že je krasavec. Holka by mohla otěhotnět jen z pohledu na jeho fotku. Sakra, už teď začínám pociťovat horko.

Zatímco se pod kardiganem cítím celá rozpálená, scrolluji dolů a zírám na další fotku, kde má pod paží surfovací prkno a do obličeje mi bije jeho pekáč buchet na břiše.

Panebože.

Kriste pane, tomuhle chlapovi je fakt skoro čtyřicet? Můj táta mě měl brzy a je mu třicet šest, ale tvrdil, že jeho šéf je o rok starší než on! Jak je to možné? Declan vypadá mladší než můj táta!

Jsem naprosto bez slov. Nikdy jsem nečekala, že tátův šéf bude tak… tak… přitažlivý. Tváře mi hoří rozpaky, když si uvědomím, že mám nejspíš slabost pro sexy starší muže.

„Pracovat pro takový kus…“ zamumlám, lehnu si na záda a stáhnu si kalhoty.

Rychle najdu ten malý uzlíček nervů mezi nohama. Silně si ho třu a představuju si, že mi to dělá Declan, jeho opálené ruce na mém těle, jeho uličnické oči v mých… panebože, už cítím, jak se blíží vyvrcholení!

Třu si ho silněji a silněji…

Přeji si, prosím a představuji si, že jsou to Declanovy zručné, drsné ruce, které prozkoumávají mé nedotčené tělo. Představuji si, jak mě líbá na krku a obdivuje mé křivky, dokud už to nemůžu vydržet. Vydám tlumený výkřik, ztracená ve své fantazii.

Na čele mi vyvstane pot a já zírám do stropu a oddychuji, dokud neuslyším zvuk nového e-mailu. Otočím hlavu a usmívám se, dokud na něj nekliknu.

Je od Declana Kincaida.

Vážená Claro Hayesová,

na váš životopis čekám už více než měsíc, a přestože to, co jste mi poslala, bylo velmi zajímavé čtení, doporučuji vám zaslat správný dokument.

Vaše denní snění a detaily vašich soukromých fantazií jsou bezpochyby poutavým vyprávěním, ale nejsou to přesně ty profesionální kvalifikace, které jsem hledal.

Věřím, že šlo o nevinný omyl. Jistě jste místo toho chtěla poslat svůj životopis. Až budete mít chvíli, přepošlete mi prosím správný dokument.

S pozdravem,

Declan Kincaid

Krev mi ztuhne v žilách, když mě to uvědomění zasáhne jako ledová sprcha. Poslala jsem Declanovi špatný soubor! Musel si přečíst rukopis mého erotického románu místo mého životopisu!

Panebože, co mám dělat?!

Zalijí mě vlny trapnosti. Jak se mám sakra tvářit, že se nic neděje, a poslat Declanovi svůj životopis poté, co si přečetl všechny tyhle mé divoké intimní fantazie?

Moje postavy měly anální sex na chlapově stole!

A nejen to, moje mužská postava je popsaná tak, že vypadá téměř přesně jako Declan. Čistá náhoda, ale i tak je to k zbláznění trapné! Declan si nejspíš myslí, že je inspirací pro můj příběh!

Sakra, jak se z tohohle kdy vzpamatuju?

Jsem zralá na to, abych se někam zahrabala a schovala, abych tenhle pokořující moment pohřbila hluboko v mysli. Ale ten luxus nemám. Svět nekončí a já na léto pořád potřebuju práci.

A buďme upřímní, není pravděpodobné, že by mě Declan po tomhle lapsu zaměstnal. Takže prostě můžu poslat správný dokument, mít to odmítnutí za sebou a modlit se, aby můj erotický rukopis s nikým jiným nesdílel. Takhle se na mě táta nebude moct zlobit a stěžovat si, že jsem se o tu volnou pozici sekretářky u Declana ani nepokusila.

Zhluboka se nadechnu, najdu svůj skutečný životopis a pošlu ho v mailu spolu s omluvou, která je stejně stručná jako pokořující. Napíšu: „Omlouvám se za zmatek. Zde je správný dokument.“

Po odeslání notebook zaklapnu, protože se na něj už nemůžu ani podívat. Jen doufám, že se táta nikdy nedozví, že jsem poslala svůj erotický příběh jeho šéfovi, a že Declana Kincaida nikdy neuvidím osobně. Nikdy bych mu nedokázala pohlédnout do očí a buďme upřímní, nejspíš by se mi vysmál!