Clara

Od té doby, co jsme s Declanem vystoupili z letadla, jsem nepromluvila ani slovo. Poté, co mě v podstatě odmítl, mám v hlavě pořádnou tmu, a v tom stavu zůstávám, i když táhneme kufry na kolečkách z letiště.

„Mělo by tu na nás čekat auto,“ informuje mě Declan, zatímco ho následuji. Zdá se, že mu nevadí, že mlčím, nebo možná chápe proč a rozhodl se to neřešit, což je moudré. Potřebuju čas na