Clara

Mé oči střelí k těm modrým, které patří Declanovi. Na jeho pohledné tváři je úšklebek, když se ke mně blíží – ten samý namyšlený výraz, na který jsem si už zvykla. Mělo by mě štvát, jak si mě měří, jako bych byla jeho další chod, ale neštve.

Ten hladový pohled, který na mě vrhá, mě vždycky spolehlivě navlhčí a ani tentokrát to není jinak. Kalhotky mám lepkavé a tajím dech, jak se přibližuje