**Alana**

Cesta zpátky z restaurace byla tichá. Nebylo to to ticho, které vás obalí jako konejšivá deka, ale takové to křehké. Ten druh, ve kterém to hučí nevyřčenými hádkami a upjatým mlčením, jako by stačilo jedno špatné slovo a všechno by se to roztříštilo. Moc jsem toho nenamluvila. Šla jsem prostě rovnou do ložnice, převlékla se do tílka a pyžamových šortek a pak se schoulila na posteli s tel