**Alana**

Přitáhla jsem si deku až k hrudi, jako by mě mohla ochránit před myšlenkami, které mi duněly v hlavě. Tlumená lampička na nočním stolku vrhala po pokoji stíny. Killian dál seděl na posteli, ramena shrbená, lokty opřené o kolena a hlavu v dlaních.

Carmillina slova ve mně stále doznívala jako hořká pachuť, které jsem se nemohla zbavit. Věřil jí Killian pořád víc než mně? O co se to snaží?