**Killianův pohled**

Alana si před zrcadlem česala vlasy a já seděl na okraji postele, košili napůl rozepnutou, a zíral na svůj vlastní odraz v zrcadle. Oči jsem měl podlité únavou, váha posledních dní se mi vryla do každé vrásky v obličeji. Úzkost se mi držela na hrudi jako kouř, který jsem nemohl rozptýlit. Dnes byla schůze správní rady, ta, kde jsem musel vysvětlit probíhající vyšetřování. Ta,