POHLED SIENNY

Zírala jsem na svůj odraz v zrcadle a prsty mi nervózně cukaly u lemu šatů. Byly červené – jakože, fakt červené. Taková ta červená, kterou ve filmech nosí lidi, když se chystají někomu zničit život nebo svést krále nebo tak něco. A seděly. Až moc dobře. Obepínaly křivky, u kterých jsem se obvykle snažila předstírat, že je nemám.

Gia, samozřejmě, z toho šílela.

„Sienno, panebože. Vypa