POHLED SIENNY

Restaurace byla moc nóbl. Jakože, absurdně nóbl. Takový ten podnik, kde lidi šeptají místo mluvení, kde vidličky a nože vydávají o talíře jen jemné cinkavé zvuky a vzduch voní po drahém jídle, jehož jméno ani neznám. Stěny byly z tmavého dřeva, vyleštěné tak, že se leskly, a tlumené zlaté osvětlení dodávalo všemu teplý a poněkud neskutečný nádech.

Vůbec jsem tu neměla být.

A přesto j