Pohled Sienny

Jeho ruka. Stále tam byla. Vznášela se. Jako kruté škádlení. Nohy jsem měla jako z rosolu a celé rozpálené, a tam dole? Pořád úplně mokrá. Ach jo. Bylo to trapné. Emiliův dech mě stále pálil na krku a pořád jsem cítila přízrak jeho rtů. Celá kůže mě z toho brněla. Lorenzovy oči v zrcátku vypadaly, jako by sledoval film a já byla hlavní hvězdou. Nějakým odporným filmem.

Srdce mi pořád