Sienna

Vteřinu poté, co mi ze rtů unikne to slovo „ano“, se všechno změní.

Vzduch ztěžkne. Rozpálí se.

Tiskne se mi ke kůži jako druhé tělo, lepkavý a živý.

Emilio mě chytne za zátylek – drsně, pevně – a zakloní mi hlavu. Prsty se mi zaryje do stran krku, ne dost, aby mě zranil, ale dost na to, aby mi připomněl, kdo tady velí.

Jeho oči do mě žhnou. Temné. Divoké. Hladové.

Než se stihnu vůbec nadec