Pohled Rowan:

Příštího rána jsem střídavě upadala do spánku a zase se probouzela, probojovávajíc se mlhou léků proti bolesti a horečky. Skrze ten opar ke mně doléhaly nejasné zvuky – tlumené kroky, vrzání dveří, zastřené hlasy.

Když jsem se konečně přinutila otevřít oči, zahlédla jsem Vance, jak vchází do pokoje s ranečkem dek v náručí. Otevřenými dveřmi za ním nahlížel malý kluk, jehož od hlíny u