Kaelith ležela na kuchyňském stole a vzlykala do dlaní ještě dlouho poté, co ji opustil. Skrze skleněné dveře, které za sebou zabouchl tak silně, až v nich prasklo sklo, slyšela vytí šelmy. To vytí znělo trýznivě, jako by dotyčný zažil tu nejhorší představitelnou zradu. Stále před sebou viděla ten výraz bolesti a nefalšovaného utrpení v jeho tváři, když zahlédl otisky zubů na jejím stehně. Nedokáz