Kaelith se otočila a běžela. Les byl dobře udržovaný. Nebylo tu žádné křoví, trní ani padlé stromy. Její nohy měkce dopadaly na jehličí pokrývající zem, zatímco se nutila k maximálnímu výkonu. Nohy ji pálily, unavené už z třicetiminutového běhu, který měla za sebou.

„Kaelith, musíš se proměnit!“ řekla Junia.

„Já... nemůžu... potřebuju... úplněk,“ lapala po dechu Kaelith a snažila se soustředit n