Kapitola 10 – Můžeme jít za ní?

VOKAR

Probouzím se ve své posteli, sám. Lapám po dechu a posadím se, zatímco vize měkkého poddajného těla pode mnou opouští mé podvědomí.

Měkkého, poddajného, *lidského* těla.

Padnu zpátky na postel. Moje tělo dopadne s měkkým žuchnutím. Varlata mám napjatá, blízko k uvolnění, a můj úd se tyčí a zvedá hedvábná prostěradla do tvaru stanu. Sevřu kořen svého zduřelého