„Týjo, tenhle večírek je fakt nářez!“ zařval jsem přes hudbu na Juliana, který stál vedle mě, když jsme vcházeli do domu plného dunění, kde už byli lidé opilí, někteří se muckali na gauči, jiní pili u baru a zbytek byl na parketu a třeli se o sebe. Kýval jsem hlavou do rytmu. „Vidíš někde tu svoji Maddie?“ zeptal jsem se.

„Ne, ale jdu ji najít. Zavolej, kdybys mě potřeboval.“ Julian mě plácl po zádech a já na něj hodil znechucený obličej.

„Fuj, kámo, co to sakra bylo!“

Uchechtl se a odešel, ztratil se v davu lidí. Já se vydal opačným směrem do kuchyně, kde bylo všechno pití.

Okamžitě jsem popadl plechovku piva a nalil ji do sebe, užívaje si tu hořkost a pálení v krku. Když jsem ji dopil, hodil jsem ji do koše a otočil se, ale narazil jsem na dívku opírající se o zeď. Měla ruce zkřížené přes svůj výrazný dekolt v upnutých červených šatech, které zvýrazňovaly všechny její křivky.

„Čau, Claro. Co tě sem přivádí?“ vykročil jsem k ní a ona spustila ruce. Sledoval jsem, jak si olízla rty, zatímco si mě prohlížela od hlavy k patě, než mi pohlédla do tváře. Ušklíbl jsem se.

„Viděla jsem tě přicházet. Slíbil jsi mi dneska tanec, pamatuješ?“ Udělala krok vpřed a položila mi ruku na rameno.

Pomalu jsem jí obemkl paži kolem štíhlého pasu a přitáhl si její tělo k sobě. Naše těla se setkala a ona při tom náhlém trhnutí vydechla.

„Ach, ty víš, že miluju, když se ke mně chováš takhle drsně,“ pronesla sladkým hlasem. Naklonil jsem se a kousl ji do ušního lalůčku. Cítil jsem, jak se její tělo zachvělo.

„A ty víš, že to mám rád drsné a naostro,“ zašeptal jsem a ona zaklonila hlavu. „Co se toho tance týče, pojď. Ovládneme parket.“ Chytil jsem ji za pas a vytáhl z kuchyně do místnosti, kde party jela na plné pecky.

Šli jsme na parket a já ji roztočil, načež jsem jí okamžitě přitiskl ten její velký zadek ke svému rozkroku, jak jsme se pohybovali do rytmu hudby.

Otočila se zpátky a obmotala mi ruce kolem krku, zatímco moje paže automaticky sjely k jejímu pasu. Tančili jsme dál a dívali se si přímo do očí, které obě plály a planuly touhou... nic míň... nic víc, pomyslel jsem si, když jsem přitiskl své rty na její. Oplatila mi to stejnou silou, ale jako ten dominantní jsem převzal vedení a ona se změnila v hromádku sténání.

Právě když jsem se začínal ztrácet v rozkoši, náhle mi někdo poklepal na rameno. Otočil jsem se a dostal tvrdou ránu pěstí do čelisti. Zavrávoral jsem, dav vydechl a hudba automaticky utichla, nebylo slyšet nic než těžké oddychování.

Sáhl jsem si rukou na rty a uviděl krev. Projela mnou vlna spalujícího vzteku, prudce jsem se narovnal a vrazil pěst tomu druhému do obličeje. Se zadostiučiněním jsem sledoval, jak padá dozadu, ale jeho kamarádi ho zachytili. Právě když jsme se na sebe chystali znovu vrhnout, mezi nás vtrhl Julian.

„Jako vážně, co to s vámi je, sakra?“ vyštěkl a já se kousl do rtu, jak moc jsem mu chtěl vrazit pěstí do té jeho pitomé čelisti.

„Mě se neptej, on začal a já ani nevím, co mu přelétlo přes nos, tvoji matku jsem neošukal, kámo!!“ zakřičel jsem a sledoval, jak zatnul čelist a oči mu ztmavly. Ukázal na mě ukazováčkem, zatímco já mu ukázal prostředníček.

Sakra s ním!

„Sáhl jsi na moji přítelkyni, jasně jsem tě varoval, abys mi nikdy nekřížil cestu, Caspiane!!“ promluvil a já si odfrkl.

„Nikdy jsem nevěděl, že jsi takový romantik, Ashere, ale hádám, že tvoje děvka za přítelkyni nechce žádného slabocha,“ vypálil jsem zpět a ušklíbl se, když se pokusil vyrazit vpřed, ale jeho parta ho držela zpátky. Byli jsme středem pozornosti, všichni přestali s tím, co dělali, a sledovali tuhle fantastickou scénu.

„Jak se opovažuješ, Caspiane, rozmlátím ti držku!!“

„Aha, netušil jsem, že jsi gay, Ashere, ale promiň, na kluky nejsem.“

Julian zasáhl. „Tak dost, lidi. Je to jen nedorozumění.“

„Tohle není jen nedorozumění!“ vyštěkl Asher a jeho oči se do mě zabodávaly. „Radši si hlídej záda, Caspiane, karma se vždycky vrací, a jestli ne, tak ti ji přinesu až ke dveřím!“

Zvedl jsem ruce a zatleskal. „Hezký proslov, Ashere, ale tvoje přítelkyně, ta děvka, to potřebuje slyšet víc než já,“ ušklíbl jsem se. Znovu se na mě pokusil vyrazit, zatímco já zůstal klidně stát a užíval si každou vteřinu jeho podráždění, ale ostatní ho drželi zpátky... nejspíš věděli, že by to bylo krvavé, protože jeden z nás by odsud odcházel se zlámanými kostmi a žebry – a já by to nebyl.

„Fajn, to stačí,“ řekl Julian, popadl mě za zápěstí a táhl mě pryč. Vytáhl mě z domu až na mrazivou noční ulici.

Vytrhl jsem se mu. „Ještě se mi nechce domů,“ oznámil jsem mu.

„Já vím, ale nechat vás tam oba jenom zhorší věci. Někdo musel ustoupit,“ pronesl a já zvedl obočí.

„Odkdy jsi v těchhle rvačkách mírotvorce?“

Pokrčil rameny. „Snažil jsem se zapůsobit na svůj objev, pořád se na mě díval.“

Julian byl bi a byl šíleně zabouchnutý do jednoho kluka z kampusu, kterého mi odmítal ukázat, protože podle toho, co říkal, jsem se s tím klukem jednou pohádal a nesnášeli jsme se. Julian byl ale jen paranoidní... nebylo to tak, že bych něco dělal, kdyby byli spolu... ale pořád jsem nevěděl, o koho jde... byl prostě srab na to, aby ho pozval na rande.

Když jsem otvíral pusu, abych odpověděl na tu jeho hloupost, ucítil jsem v kapse vibrace telefonu. S povzdechem jsem ho vytáhl a přijal hovor, aniž bych se podíval, kdo volá.

„Co je!“ vyštěkl jsem otráveně. Nevěděl jsem o žádném kreténovi, který by mi volal v tuhle noční hodinu.

„Caspiane!“ pokáral mě hlas a projel mnou mrazivý pocit.

„Mami?“