„Caspiane! Tvůj táta je tady!“

Protočil jsem panenky, když se zespodu ozval hlas mé nevlastní matky. Sklopil jsem zrak k Arašídkovi, vzal ji do náruče a pomalu vyšel z pokoje.

Unaveně jsem se šoural dolů po schodech a najednou jsem se cítil úplně rozlámaný, ale nějak jsem to ustál, dokud jsem nedošel do obývacího pokoje, kde byl můj otec. Tam jsem Arašídka postavil na zem.

„Caspiane, vítej doma. Neviděl jsem tě rok a půl a ty jsi úplně dospěl!“ zvolal táta, vstal z místa, kde seděl, a vykročil ke mně. Okamžitě mě sevřel v objetí, jako bych byl jeho dlouho ztracený syn... Protočil jsem panenky a nečekaně se cítil k smrti otrávený.

„Hm!“ zněla moje odpověď, když se z objetí odtáhl, ale ruce mi nechal na ramenou a široce se na mě usmíval... Trochu jsem naklonil hlavu a můj zrak spočinul na něčem... na někom.

„Kdo to je?“ zeptal jsem se s úšklebkem.

„Ach...!“ Táta se otočil a tím tu osobu víc odhalil. Zatajil se mi dech, když onen muž zvedl zrak přes své brýle na čtení a naše oči se okamžitě střetly.

Z hrdla se mi vydralo zalapání po dechu a já trochu zavrávoral, jak se jeho tmavě šedé zorničky zabodly do mých a vyslaly mi do páteře elektrický výboj.

Zíral jsem, polkl, srdce mi vynechalo úder, žaludek se mi sevřel a cítil jsem v něm ono chvění. Celým tělem mi projel chlad a v žilách mi krev proudila jako láva.

Muž přede mnou byl nadpozemský, stěží jsem dokázal odvrátit zrak. Od způsobu, jakým se na mě jeho tmavě šedé oči dívaly přes obroučky brýlí, až po jeho havraní černé vlasy, které mu v rozcuchaných pramenech padaly k ramenům – celé mé tělo se nekontrolovaně chvělo z pocitu, který ve mně narůstal.

Můj pohled sjel k jeho ostře řezané čelisti, rovnému špičatému nosu, hustému, dlouhému obočí a řasám až k jeho hříšným, lákavým a plným rtům. Bojoval jsem s nutkáním olíznout si ty své, ale...

Podvědomě jsem si přejel jazykem po rtech, neschopen zastavit ten impuls, ale zvuk tátova odkašlání mě vytrhl z tranzu. Mírně jsem sebou trhl, jako by mnou projel proud.

„Caspiane, chci ti představit svého přítele, doktora Silase.“ Táta mě seznámil s tím sexy polobohem s hříšným tělem. Znovu jsem se zachvěl. „Silasi, tohle je můj syn, Caspian.“

Táta mě představil, ale mé oči zůstaly přibité na něm. Mohl bych přísahat, že jsem v těch temných zorničkách zahlédl jiskru, ale zmizela tak rychle, jak se objevila, až jsem zapochyboval, jestli jsem vůbec něco viděl.

Sledoval jsem ho, jak si přejíždí jazykem po svých narudlých, svůdných rtech, zatímco jeho oči sjížděly po mém těle, až mě v nitru pálil náhlý oheň, který jsem nikdy předtím nepocítil... a pak promluvil...

„Rád tě poznávám, kotě.“

Jeho hluboký, pižmový, mužný hlas se španělským přízvukem mi projel žilami a zasáhl nerv.

A od té chvíle jsem věděl, že s mým srdcem je konec.

Od té chvíle jsem věděl, že jsem se zamiloval do PŘÍTELE MÉHO TÁTY... ale já byl přece HETERO!!

Co to sakra má být!

Pokračování příště...!