Ťuk! Ťuk! Ťuk!

„Běž pryč!“ zasténal jsem a přisunul se blíž k tomu teplu vedle sebe. Spokojeně jsem si povzdechl, ale to otravné klepání se ozvalo znovu. Znovu jsem zasténal a otevřel pusu, abych toho dotěru odehnal, ale náhle mi na ústech přistála dlaň, která mě umlčela. Prudce jsem otevřel oči a vytřeštil je, když jsem pohlédl do páru tmavě šedých očí. Zmateně jsem svraštil obočí a z hrdla se mi