Ťuk! Ťuk!

Hlava mi cukla nahoru po rychlém zaklepání na dveře. Zíral m jsem na ně s náhlou tíhou v hrudi i v hlavě. Shodil jsem ze sebe deku a šel je otevřít. „Co je?!“ zavrčel jsem, ale okamžitě jsem toho s polknutím zalitoval, když jsem uviděl, kdo to je. Najednou jsem si palčivě uvědomil, jak v tuhle chvíli vypadám, zvlášť když si mě prohlížel od hlavy až k patě a skenoval každý můj kousek. Vl