Pohled Caspiana

Byl jsem tak nervózní, že jsem sotva dokázal jasně uvažovat, jak jsem se po sté prohlížel v zrcadle a uhlazoval si tričko, už asi po milionté.

Silvan seděl na mé posteli a smál se mi, jak jsem řešil svůj vzhled.

„To nejde, je to až moc velká sranda tě sledovat, jak děláš tu samou věc pořád dokola! Ale zajímalo by mě, kolikrát si ještě přejedeš rukama po tom tričku, než bude pro teb