Vraxos mě sledoval a v očích se mu bouřila nečitelná emoce. „Ne, nevěděl jsem, že za mnou přijdeš.“

„No, na to jsi teda zareagoval docela rychle,“ vyhrkl jsem z nějakého důvodu posměšně.

„Kaelene, je to pravda,“ řekl Vraxos tiše těsně u mého ucha.

Zdálo se, že ho má reakce rozrušila. Zamračeně kousek po kousku přistoupil, načež mě svýma ledovýma rukama chytil za paže a pevně mě sevřel v ohbí lokte