„Budeš to muset zopakovat,“ vyrazím ze sebe přiškrceně.

To nemůže myslet vážně. Kdo by při smyslech navrhl něco takového? Je to naprosto absurdní. Určitě musel přijít o ten svůj zatracený rozum.

Neodpoví mi. Jen pozvedne své dokonale tvarované obočí. Jako by mě vyzýval, abych dál předstírala, že jsem ho neslyšela.

„Do prdele!“ zamumlám a zamyšleně zírám dolů na své podpatky.

Hlavou mi prolétne mil