Dlouho jsme nemluvili, ani jsme se nehýbali. Jen jsme se objímali, drželi se pevně s vědomím, že tahle chvíle bude pomíjivá. Ale tohle bylo poprvé po dvou letech, kdy mě někdo objal, a ať se propadnu, jestli jsem to hodlala promarnit.

„Vancei?“

Zabručel mi do ramene a vyvolalo to vlnu husí kůže po celé mé kůži.

„Děkuji ti.“

Zvedl hlavu a podíval se mi do očí. „Jak to můžeš říct? Tohle je totéž